23.05.2021
Aktuality

Fawad Nadri: „Výrobky z Čech a Slovenska jsou zárukou kvality“!

V dávných dobách středověku byl Afghánistán křižovatkou obchodních cest. Není tomu jinak ani v současnosti, je zajímavý nejen z hlediska obchodu, ale i turismu. O možnostech spolupráce v těchto oblastech jsme si popovídali s Ing. Fawadom Nadri, viceprezidentem Česko-Slovensko – afghánské obchodní komory. Ing. Fawad Nadri se přistěhoval do Československa v roce 1985, v roce […]

Fawad Nadri: „Výrobky z Čech a Slovenska jsou zárukou kvality“!

V dávných dobách středověku byl Afghánistán křižovatkou obchodních cest. Není tomu jinak ani v současnosti, je zajímavý nejen z hlediska obchodu, ale i turismu.

O možnostech spolupráce v těchto oblastech jsme si popovídali s Ing. Fawadom Nadri, viceprezidentem Česko-Slovensko – afghánské obchodní komory. Ing. Fawad Nadri se přistěhoval do Československa v roce 1985, v roce 1991 vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Zde ho zastihla i Sametová revoluce v roce 1989, u příležitosti níž se seznámil s Václavem Havlem a dodnes se přátelí s jeho manželkou Dagmar. Je podporovatelem nadace Havlových VIZE 97. Kromě byznysu se angažuje i v kultuře, je producentem několika filmových projektů, jmenujme například Czech Made Man, Bony a klid 2, Lída Baarová.

Narodil jsem se v roce 1968, takže jsem v Kábulu zažil období království, převrat i ruskou okupaci od roku 1979. Jako student vysoké školy ekonomické jsem dostal nabídku pokračovat ve studiu ve Východní Evropě. Na základě vládního stipendia jsem vycestoval do Prahy, kde jsem vystudoval ČZU. Hovořím perským, paštunským, anglickým a českým jazykem.

Všeobecná mínění o Afghánistánu v Čechách a na Slovensku je, že země patří mezi nebezpečné destinace, a i to možná odrazuje potencionální podnikatele. Můžete se k tomu vyjádřit?

Jako první se musí změnit mínění lidí z Evropy o Afghánistánu, kteří informace čerpají z dostupných médií. Mluví se hlavně o nepokojích, nestabilitě a nebezpečí. Změnit se to může jen tehdy, pokud lidé začnou naši zemi navštěvovat a přesvědčí se na vlastní oči, že život v Afghánistánu je v rámci možností normální. Ano, jsme stále ve válce, ale běžný život plyne tak, jak jsme všichni zvyklí, děti chodí do školy, školky, organizují se svatby, pohřby, oslavy narozenin. Obchody jsou otevřené, tržiště jsou plná lidí a děti se hrají. Lidé opět chodí do parků které byly zničeny během vlády Talibanu. Je nezbytné pro tuto změnu podávat pravdivé informace o Afghánistánu.

Která odvětví jsou pro podnikatele zajímavá?

Je to hlavně zemědělství, strojírenství, energetika, městská doprava, hornictví a další. Afghánistán je země bohatá na nerostné suroviny; tým amerických geologů objevil ložiska železné rudy, mědi, kobaltu, zlata a průmyslových kovů jako je lithium a dalších nerostných surovin v hodnotě více než 21 bilionu korun. Dosud neznámá ložiska kovů by mohla zlepšit ekonomickou situaci země. Afghánistán má dále velké naleziště mědi, zemního plynu, smaragdů, diamantů, postupně roste drobný průmysl a mobilní lehké strojírenství – to jsou také kategorie, na jejichž zvelebování by se mohly opět podílet Češi a Slováci.

Škoda 9Tr – Československý elektrický trolejbus v Kábulu (1979 – autor neznámý)

Co mohou nabídnout čeští a Slovenské podnikatelé jiné než ostatní?

Prostor pro hospodářský rozvoj je již připraven, podporuje ho afghánský prezident Ashraf Ghani. Afghánská strana má zájem o účast českých a slovenská firem na rozvoji a obnově infrastruktury. Výrobky z Československa jsou zárukou kvality. Záměrně používám Československo, protože u nás lidé stále vnímají Vaše dvě země společně. Československo se v 60. a 70. letech 20. století podílelo významnou měrou na rychlém rozvoji Afghánistánu. Studenti absolvovali vysoké školy v Čechách i na Slovensku, probíhala kulturní výměna v oblasti kinematografie. Českoslovenští odborníci přicházeli do Afghánistánu podílet se na výstavbě továren a strojírenských zařízení. Jedná se o několik cementáren, zařízení pro uhelné doly, lisovny, konzervárny. Na silnicích jezdily české motocykly Jawa, v Kábulu bylo vybudováno více než 50 km linek českých trolejbusů.

Střet východoevropské elegance s drsným prostředím střední Asie. Foto Vilém Heckl, 1965.

Pojďme navázat přes určitou pauze na výborně vztahy z minulosti. Není to nabídka pouze pro velké firmy, ale i pro menší podnikatele. Afghánistán je velká země. Vždy je zapotřebí spolupráce zastupitelských orgánů, ambasád, která pomůže v podnikání a poskytne cenné rady a informace. Nedoporučuji jít jen na „vlastní tričko“, samostatně, je dobré mít podporu zastupitelského úřadu. Je nezbytná podpora vlády kterou máme. Z české strany se o dobré Česko Slovensko Afghánské vztahy zasloužil pan Tomio Okamura, předseda Meziparlamentní skupiny ČR – Afghánská islámská republika a místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie, který je čestným prezidentem ČSAOK, a J.E. pan Shahzad Gul Aryobee, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Afghánistánu v Praze.

Afghánistán otevírá náruč pro celý svět, pokračují dohody s Talibanem, které byly podepsány, vyjednává se o podpisu dodatků a tento proces by měl být ukončen v dubnu tohoto roku.

Afghánistán nabízí i množství turistických zajímavostí a přírodních krás …, zlepší se podmínky i v těchto odvětvích?

Země nabízí krásnou panenskou přírodu, hornatý terén s úžasnými výhledy a dobrými podmínkami na turistiku. Milovníky historie a kultury zaujmou zdejší památky a architektura.

V Afghánistánu není nouze ani o přírodně krásy. Národní park Band-e-Amir v provincii Bamyan je největší pýchou země. Šest tmavomodrých jezer, které dělí přírodní přehrady z travertinu jsou opravdu unikátní.

Dalšími zajímavými místy patří i Mešita Hazrat Ali, známá pod přezdívkou Modrá mešita. Je důležitým duchovním centrem země. Jsou v ní pohřbeni afghánský politický a náboženský vůdci.

Určitě by byla škoda vynechat návštěvu místa kde kdysi stály dvě monumentální sochy Buddhů ze 6. století vytesané do boku útesu v údolí Bamyan ve středním Afghánistánu. Zmínil jsem opravdu jen několik zajímavých míst … Ostatní je třeba vidět také na vlastní oči.

Jak je to se sportem v Afghánistánu?

Sport v naší zemi řídí Afghánská sportovní federace. Současná vláda má velký zájem o rozvoj sportu, nakonec samotný prezident je bývalý atlet. Mezi nejpopulárnější sporty patří kriket, fotbal, ale i basketbal, házená, volejbal. Velmi oblíbené jsou Taekwondo, box, vzpírání, kulturistika, atletika, cyklistika, golf. Zajímavostí je, že v roce 2015 se v Afghánistánu konal první maratón a mezi těmi, kteří běželi celý maratón, byla jedna žena, Zainab (25 let). Stala se první afghánskou ženou která se zúčastnila maratonu. Ženy se v současnosti významnou měrou podílejí na sportovních aktivitách.

Zažité stereotypy o Afghánistánu hroutí i lyžařské středisko v Bamjánu …

První páry lyží přivezl do Afghánistánu v polovině 30. let student z Německa. Vzbudil s nimi velký zájem. Lyžování zde sice nemá takovou širokou základnu jako v Evropě, ale popularita tohoto sportu roste.

Bamiyanští lyžaři – Foto: Boman Ali Adiena

Vidíte tu možnost uplatnění se pro Slováky a Čechy?

Ano samozřejmě o instruktorů lyžování z Vašich zemí bychom měli velký zájem, aby vychovali novou generaci. Oblíbeným zimním sportům je i bruslení.

Zajímavou investiční příležitostí je znovuotevření. Původní klub vznikl v roce 1967, několikrát byl zavřený a znovu otevřen v roce 2004. V současnosti probíhá úsilí o získání finančních prostředků s cílem obnovit golfové hřiště za předpokladu, že se z něj stane životaschopný projekt.

Jak byste charakterizoval Afghánce?

Ani války ani teroristé zde na lidské dobrotě nezanechali žádné stopy. Lidé jsou pohostinní, upřímní. Heslo „život je hra“ platí i v Afghánistánu, kde domácí s oblibou hrávají karty.

V Afghánistánu je demokratická vláda, její bezpečnostní složky jsou silnější než kdykoliv předtím, Kábul a některé další regiony jsou téměř úplně bezpečné, mladí vidí naději a zem se začíná zvedat z popela.